Jelikož se jednalo o poměrně vzácné chovance a v současnosti možná ještě vzácnější, chci uveřejnit tento můj starší příspěvek o jejich chovu a odchovu, lépe řečeno úspěšné inkubaci vajec i zde na tomto webu:
31.3.2007 jsem obdržel 10ks čerstvě importovaných jedinců Boiga dendrophila z Indonesie. Jednalo se o různě velké jedince. Největší jedince jsem umístil společně do velkého terária a nejmenší každou zvlášť do plastových boxů.
Boigy byly relativně v dobrém stavu, ale mnohé měly na těle oděrky a různé rány, pravděpodobně ze špatného zacházení před importem. Také měla většina klíšťata, která se zdají být specifická pro tento druh.Usoudil jsem tak na základě faktu, že klíšťata měla na svých tělech obě barvy, které se vyskytují na B. dendrophila - tudíž černá a žlutá, čímž se na nich perfektně maskovala a téměř nebyla vidět (obzvláště v žlutých proužcích), přestože byla dost velká.
Nejdříve jsem je zbavil oněch parazitů Frontlinem lokálně a Arpalitem vyčistil nádrže a to jsem opakoval cca každých 14dní. Klíšťata jsem pak musel mechanicky odstranit pinzetou.
Ošetření před vnitřními parazity jsem provedl až o dost později.
Během prvního měsíce uhynuly 2ks na dýchací potíže a další je následoval asi o měsíc později. Nutno dodat, že ani jedna stále dobrovolně nežrala žádnou nabízenou potravu. Vyzkoušel jsem myši, ryby, potkany, kuřata, křepelky a káčata. Vše bez úspěchu. Myslím, že to tedy není ani tolik druhem potravy, jako stresem a jinými, mě neznámými faktory.
Až po delším čase jsem přistihl největšího samce, jak loví sám živé myšky. Žel, až dodnes krmím všechny násilně zabitými myškami, plněnými vitamíny a dle potřeby léky (paraziti).
Kdo to alespoň zkusil a ví, jaké to je, dá mi za pravdu, že to není nic pro netrpělivé. Sám se tomu už bráním a snažím odkládat každé krmení, ale stejně nakonec musím všech zbylých 5ks naládovat násilně. V průměru mi trvá jeden had i 5-30 min, pokud se vydatně brání. Navíc je velké riziko, že potravu vyvrhne, neboť není možné ji potlačit dále, jak přibližně 15-20cm za hlavou, kde se již břicho hodně zplošťuje a zpevňuje a ztrácí se tak kontrola nad posunováním potravy. Je tedy důležité hada pustit tak, aby byl nucen lézt dále po větvi a tak potravu posunovat přirozeně dál k žaludku a naopak zabránit visení hlavou dolů, kdy by byl drážděn ji vyvrhnout.
Proto vždy po puštění do terária nejdříve sleduji, jak se situace odvíjí a dle toho případně musím rychle odchytit hada znovu a rychle potravu včas zatlačit zpět, než ji úplně vyvrhne, což naštěstí poslední dobou docela vychází. Zřejmě si již trochu zvykají. Nicméně jsem asi odsouzen je krmit násilně až do jejich smrti, alespoň ty slabší jedince.
Co se týká nádrže, umístil jsem zbylé kusy do velkého terária 180(d) x 120(v) x 90(h), s umělými větvemi, dvěmi plastovými budkami a na dno dávám noviny, neboť dobře drží vlhkost a jsou hygienické, což je moc důležité u importů.
Čistím je každý den, neboť se hodně vyprazdňují a znečišťují nádrž. Relativně často i celou nádrž vymyji hadrem namočeným v Savu a Arpalitu či Orthosanu (prevence).
Celou nádrž denně několikrát rosím, až jsou noviny mokré a větrám, aby vyšel ztuchlý vzduch ven. Ještě před tím otevřu okno, abych vyměnil nejdříve vzduch v celé místnosti.
Tolik asi k jejich chovu.
Nyní bych se chtěl zmínit o odchovu, který se mi podařilo úspěšně inkubovat. Píši inkubovat, neboť vejce byla vykladena samicemi napářenými z přírody, což bylo svým způsobem štěstí, neboť po sondování jsem byl nemile překvapen, že ze všech 10ks byly jen 2ks samice, které mi drží dodnes a obě se vykladly. Jedna bílo-černá vykladla 5ks vajec, z toho 3 oplozená a žluto-černá samice 8ks, všechna oplozená.Naštěstí jsem březost včas odhalil při krmení a zařídil jim budky s rašelinou. K prvnímu vykladení došlo 9.4.07. Inkubace probíhala téměř stabilně při 30°C s občasným poklesem až na 26°C. V průběhu inkubace jsem několikrát vejce ošetřoval od plísně (roztokem Hypermanganu) a ke konci inkubace došlo i k samovolnému prasknutí a částečnému vytečení obsahu některých vajec, z mě neznámých důvodů. Nicméně jsem na prasklá místa přiložil kousek toaletního papíru, aby obsah dále nevytékal a zaschnul, což se podařilo. Bylo nutné akorát častěji ošetřovat od plísní. I z tohoto důvodu jsem vyměnil podklad vermikulit za perlit, který se mi více osvědčil, neboť se v něm plísni tolik nedařilo, jako ve vermikulitu.
13.7.07 jsem při kontrole vajec našel odpočívat vedle snůšky první mládě. Bylo to mládě z nejvíce prasklého vejce, kterému jsem už nedával moc nadějí. Naštěstí bylo zdravé a celá snůška se vylíhla v pořádku. I mláďata jsou vitální a v dobrém stavu.
Od bílo-černé samice se vylíhla i bílo-černá mláďata a od žluto-černé jsou žluto-černá. Do dnes nevím, jak to s barevnou variabilností je a zda se dědí, páří mezi sebou různé variety, nebo jde o samostatný poddruh a podobně.
Závěrem bych chtěl napsat, že pokud někdo chce sestavit chovnou skupinu B. dendrophil z importu, tak doporučuji rozhodně pořízení více jedinců, z nichž je větší šance, že se časem vyselektuje chovná skupina. Jiná možnost je koupě u obchodníka již určených pohlaví, jinak se nedá spoléhat na příznivý poměr pohlaví.
Přikládám i video násilného krmení bílo-černých mláďat, která odmítala sama přijímat potravu až do jejich prodeje. Za zmínku stojí, že žluto-černá mláďata začala po nějakém čase násilného krmení sama přijímat malá holátka.
Žádné komentáře:
Okomentovat